Místopis


Okres : Mělník
Pověřený obecní úřad: Kralupy nad Vltavou
Obec: Nová Ves
Základní územ. jednotka, číslo:  Nová Ves 535117
Katastrální území: Nová Ves, Vepřek, Nové Ouholice
Základní sídelní jednotka: Nová Ves, Vepřek, Nové Ouholice, Staré Ouholice, Miřejovice
Výměra katastru: 1011 ha
Současně zastavěné území:
Nová Ves:             31,74 ha
Vepřek:                  12,18 ha
Nové Ouholice:   11,83 ha
Staré Ouholice:   19,87 ha
Miřejovice:            7,01 ha
Nadmořská výška: 165 – 270  m.n.m.

Území je vymezeno katastrálními hranicemi obce Nová Ves (místní části Nová Ves, Nové Ouholice a Vepřek) o rozloze 1011 ha. Součástí katastrálního území Nové Ouholice jsou i bývalé místní části Staré Ouholice a Miřejovice. Území je navíc rozšířeno o část k.ú. Podhořany, do kterého zasahuje zastavěné území Miřejovic.
  Leží cca 8 km severně od Kralup nad Vltavou a cca 13 km jihozápadně od Mělníka. Z hlediska státní správy je začleněno do okresu Mělník.
Hydrologické poměry
  Území se rozprostírá na levém břehu řeky Vltavy, která je zde dominantním tokem. Od západu přitéká do k.ú. Nová Ves regulovaný Bakovský potok, který se v místní části Vepřek vlévá do Vltavy.
  Severní část území spadá do přirozené oblasti akumulace vody Severočeská křída, která je nařízením vlády ČR č. 85/1981 Sb. chráněným územím.
Bioregiony
  Území obce Nová Ves se nalézá na rozhraní dvou bioregionů, a to Řipského a Polabského.
   Řipský bioregion je tvořen nížinnou opukovou tabulí na severozápadě středních Čech. Přechod do Polabského bioregionu je tvořen terasami s doubravami. V současnosti  převažuje orná půda, hodnotné jsou fragmenty lad a skalního řídkolesí. Lesy jsou menší, převážně kulturní bory. Pro Řipský bioregion je typické teplé suché podnebí, charakterizované teplotami mezi 8 – 9°C a srážkami mezi 450 -500 mm. Údolí dolní Vltavy mezi Prahou a Kralupy je vynikajícím příkladem údolního fenoménu ve velmi teplé suché oblasti.
   Polabský bioregion leží ve střední části středních Čech a rozkládá se v nejnižší části české tabule. Typickým rysem bioregionu je katéna niv, nízkých a středních teras. Dominuje orná půda, značnou plochu zabírají sídla. Polabský bioregion je značně teplý a má nejvyšší průměrné teploty v Čechách.
Horniny a reliéf
   Celé rozsáhlé území je součástí české křídové pánve, budované v této oblasti vápnitými horninami, především slínovci a opukami. Značný rozsah mají především vápnité spraše v blízkosti Vltavy a štěrkopísky nižších teras. Nivu zpestřují výplně četných zazemněných ramen.
   Reliéf je tvořen mírně zvlněnou plošinou, svahy jsou strmé a skalnaté a údolí mají ráz kaňonů. Reliéf má charakter členité pahorkatiny s výškovou členitostí 30 – 100 m. Typická výška území je 140 – 330 m.
Současný stav krajiny a ochrana přírody
   Území patří k nejstarším sídelním oblastem u nás. Osídlení je velmi staré, souvislé od neolitu. Bioregion byl již v prehistorické době odlesněn na většině plochy a rozloha lesů je dnes velmi omezená.
   Řešené území má charakter území s možnými archeologickými nálezy.